Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 02/2006

vyšlo v únoru 2006

Charmozini - málo známí nebo jen opomíjení ?

Autor: Ing. Tomáš Horyna – Liberec

Charmozini jsou jedním z jedenácti rodů (podle J.M.Forshawa), které systematika řadí do čeledi Loriidae – tedy k loriům. V rámci této čeledi jsou blízce příbuzní s rody Vini a Phygis. Patří k papouškům spíše menšího vzrůstu, většina z nich dorůstá jen 15 – 17 cm. Podle zbarvení se dají rozlišit na dvě skupiny – převážně červeně zbarvení (Ch. margarethae, pulchella, josefinae, papou) a převážně zeleně zbarvení (ti ostatní). Samci jsou obvykle zbarveni stejně či velmi podobně, jako samice, avšak u některých druhů je pohlavní dimorfismus výrazný (např.charmozin červenoboký – Ch. placentis). Podrobný popis jednotlivých druhů včetně vyobrazení je dobře zpracován v publikaci M.Vašíčka „Kakaduové a Loriové“ či v publikaci T. Arndta „Lexicon of Parrots“ dostupné i na internetu na adrese www.arndt-verlag.com.

Papoušci senegalští a jejich chov

Autor: Lubomír Laco – Hodonín

Papoušek senegalský si v posledních letech získává stále větší oblibu u chovatelů a docela dobře se zabydlel v našich chovech. Může nás potěšit také to, že se stále více chovatelům začíná dařit tyto papoušky odchovávat, o čemž se můžeme v různých inzertních rubrikách chovatelských časopisů sami přesvědčit. Nabízí se zde rovněž více odchovaných mláďat jak pod vlastními rodiči, tak i krotkých, ručně dokrmených. Proto se chci těmito pár řádky podělit s chovateli o své dosavadní zkušenosti s chovem tohoto krásného a zajímavého afrického papouška.

Vyznáme se v amazoňanech pomoučených?

Autor: Dr. Jan van Larsen – Nizozemí

Amazoňan pomoučený je známý, i když spíše méně chovaný druh papouška rodu Amazona. Jsou to silní, převážně zelení ptáci. Pokud se týče velikosti, jedná se o větší druh amazoňana. Tito velcí zelení ptáci nejsou, co se týče barvy, právě nejzajímavější, ale mají jiné kvality. Jsou velmi inteligentní a snadno ochočitelní, pokud jsou chováni samostatně. Také jejich hlas je příjemný a neobtěžuje. Jejich velkým problémem je, či spíše chovatelů, kteří se zabývají jejich chovem, že existuje v určení jejich poddruhů mnoho nejasností. Cílem mého článku, bylo, když jsem jej začal psát, uvést „chaos“ kolem poddruhů amazoňana pomoučeného na pravou míru.

Amazónek černotemenný a jeho chov

Autor: Antonín Korec - Petrovice nad Úhlavou

Amazónci patří do skupiny jihoamerických papoušků střední velikosti a rozdělují se do šesti rodů. V našich chovech jsou nejvíce zastoupeni amazónci rodu Pionus a Pionites. Ještě v minulém století patřili amazónci k méně chovaným druhům. V poslední době však vzrůstá zájem o jejich chov a některé druhy amazónků se již běžně odchovávají (např. modrohlaví, šupinkoví, běločelí, černotemenní, bělobřiší). Amazónci rodu Pionis a Pionites se od sebe liší nejen velikostí a základním zbarvením, ale především svým chováním a způsobem života. Zatímco amazónci rodu Pionus patří mezi klidné a relativně tiché ptáky, jejich příbuzní rodu Pionites jsou pravým opakem; jsou velice hraví, zvědaví a neustále si vymýšlí různou „zábavu,“ jako např. rozplétání pletiva, překusování bidel, ničení všeho dřevěného apod. Při každé činnosti si neustále povídají.

Žolík cestovatel

Autor: JaKo - Praha

Celý příběh začal jedním inzerátem v časopise. Na prodej byl kakadu žlutolící a bylo patrné, že se ho majitel snaží zbavit. Nejen ze zvědavosti, ale také proto, že jsme ještě s Martinem neměli z kakady žádné zkušenosti, rozjeli jsme se za majitelem. Kakadu byl pořízen jako vánoční dárek pro dvanáctiletou slečnu, která však o něj záhy přestala jevit zájem. Pracovně vytížení rodiče papouška nestíhali. Kakadu (bohužel t.č. beze jména) bydlel v přijatelné pokojové voliéře v kuchyni a bylo vidět, že se od ní daleko nevzdaluje. Moje první setkání s ním bylo fascinující a tím i rozhodující. Zamilovala jsem si ho na první pohled. Naprosto bez jediného zaváhání přešel z bidla na moji ruku a nechal se podrbat snad úplně všude. Bylo rozhodnuto, že bez něho neodjedu.

Okénko z cest - Holandské centrum papagájov Veldhoven

Autor: Ing. Peter Hok – Martin

Počas zájazdu v októbri som spolu s českými chovateľmi navštívil európske vtáčie parky a chovateľov papagájov. V programe sme mali aj návštevu obrovského vtáčieho parku v holandskom Veldhovene. Počas cesty v parku som premýšľal, či aj tento park je vybudovaný ako ZOO, alebo špecializovaný park pre chov papagájov podobne ako parky: Walsrode, Plantária, Avifauna. Už pri príchode pred vstupnou bránou s vyobrazením papagájov, som si bol istý, že sa jedná o vtáčí park s papagájmi. Hneď pri vstupe sa nachádza malá predajňa so suvenírami a rôznymi predmetmi ktoré súvisia s papagájmi, kým naproti boli priestory pre obslužný personál, ale i veterinárov a administratívu. Pred hlavnou budovou boli položené bytové klietky, čo v celku potvrdilo moje dohady. Boli v nich umiestnené nielen staré, prípadne poškodené exempláre, zadržané exempláre od colných úradov, ale aj tie, čo stratili lásku a opateru svojich predchádzajúcich majiteľov.

Celoštátna výstava EXOTA Olomouc 2005

Autor: Pavel Forisch - Bratislava

Uskutočnila sa v dostatočnom predstihu a predbehla obávanú vtačiu chripku, ktorá nám už v súčastnosti zneprijemňuje život v poriadaní chovateľských akcií a z týchto dôvodov sa ORNITA 2005 v Nitre neuskutoční. Exota sa predstavila v plnej svojej kráse vo všetkých dostupných pavilonoch. Najatraktívnejši bol pavilom A obsadený papagájmi, v ktorom sa významnou mierou prezentovali veľké dovozné firmy ako Baveko s.r.o., Šimon a syn, ale tiež ZOO Praha. Prirodzene nechýbali ani významní chovatelia ako M. Kohout, V. Křetínský, Zd. Pichlík, Ing. J. Nožička a mnohí ďalší. Pavilony s bodovanými vtákmi, zaujali hlavne odbornú chovateľskú verejnosť.

Snovači

Autor: Petr Podpěra - Praha

Začněme tedy od začátku. Co jsou snovači? Jsou to příslušníci řádu pěvců. O tom není sporu. Podřád zpěvní. Čeleď Ploceidae = snovačovití, jak ji stanovil Sundevall v roce 1836. To se stále uvádí, ale není to tak docela pravda. Stačí, když nahlédneme do starého Brehma a z jeho vyprávění snadno zjistíme, že čeleď snovačů se dále dělí, aniž by přitom přímo vysvětloval jak. Říká: „Čeleď snovačů vyznačuje se zvláštními, z pravidla velmi umělými hnízdy, kterých její členové často staví veliké skupiny.“ Potom však mluví o snovačích dobytčích, snovačích špačkovitých, snovačích pěnkavovitých, vdovách, pěnkavách nádherných a vrabcích. Na toto dělení můžeme zapomenout, zvláště pak na snovače špačkovité, to jsou američtí vlhovci, kteří staví sice rovněž velice dokonalá, vakovitá hnízda, jsou to však zcela jiní ptáci. To je v dnešní době všeobecně uznáváno.

Základy hygieny a choroby v chove amadín Gouldovej (1)

Autor: Marek Buranský - Nové Zámky

Kapitolu o chorobách rozdelím do dvoch článkov ,i keď by si určite zaslúžila aj viac pozornosti. Prvá úvodná sa bude zaoberať všeobecnými zásadami správneho chovu a odhalenia chorých jedincov a tiež všeobecnou prevenciou. V druhej časti sa zameriam na konkrétne choroby, ktoré sa najčastejšie vyskytujú v chovoch amadín Gouldovej. Keďže nie som veterinár ale chovateľ, budú tieto informácie zamerané na moje skúsenosti, prípadne použijem informácie, ktoré publikovali odborníci z danej oblasti. Silná prirodzená stavba tela je jedným z predpokladov výborného zdravia amadín Gouldovej, ale táto požiadavka by sa dala určite zovšeobecniť aj na iné druhy vtákov.

Šámy – chov a biologie (1)

Autor: Roman a Barbora Mieslerovi - ZOO Olomouc

V následujícím příspěvku bychom čtenáře rádi seznámili s biologií a zkušenostmi z chovu šám, obzvláště šámy bělořitné. Chov šám má mezi chovateli u nás i ve světě dlouhou tradici, a to nejen kvůli eleganci a kráse těchto ptáků, ale především pro zcela výjimečný zpěv samců. Avšak chov těchto pěvců má i svá úskalí, a právě poukázání na ně a vyvrácení některých mýtů by mělo být stěžejní částí tohoto článku. Šámy jsou převážně hmyzožraví pěvci (někteří pojídají i plody) střední velikosti a zahrnují zástupce dvou rodů – méně početného rodu Trichixos, čítajícího pouze 1 druh, a to Trichixos pyrropyga (šáma oranžovoocasá) a daleko početnějšího rodu Copsychus, čítajícího 8 druhů.

Krása bažantov chovaných na Slovensku

Autor: Ing. Rastislav Plavý – Mag. Chovateľa

Rod: Chrysolophus, patrí do radu Galliformes (kurovitých), čeľaď bažantovité Phasiandae. Bažant zlatý je jedným z najrozšírenejších exotických bažantov. Krása tohto najčastejšie chovaného okrasného bažanta sa vari nedá ani popísať. Kohút dosahuje dĺžku až 110 cm, z čoho 80 cm pripadá na chvost. Hlava je bledohnedá s výrazným chocholom. Oči má s jasnožltou zrenicou, za hlavou má výrazný oranžovožltý golier so zamatovo čiernymi pásikmi, chrbtové krovky sú modrozelené s čiernym lemom a kovovým leskom, chrbát kadmiovožltý, krídla čiernomodré, prsia a brucho výrazne červené, spodnú časť tela majú hnedšiu. Sliepka je dlhá 64 - 67 cm, z čoho na chvost pripadá 35 - 37 cm.

Chov okrasné vodní drůbeže - technologie chovu (5)

Autor: Jaroslav Němec - Choteč

Sortiment potravy pro vodní drůbež v přírodních podmínkách je velice široký. Od rozličných druhů trav a jejich semen přes různé části rostlin až po drobné suchozemské a vodní živočichy. Nahradit tento sortiment ve voliérovém chovu býval do nedávné doby velký problém. S vývojem výroby krmných směsí však přichází doba, kdy pro různé druhy vodních ptáků můžeme nakoupit směsi s podobným složením stravy, jakou mají ve svých přírodních podmínkách. Ne vždy jsou však levné a okamžitě dostupné, ale to je již problém včasného objednání a dostatečného finančního krytí. V souvislosti s tím lze říci, že větší investice se ve většině případů vrátí ve větším množství odchovů a v kvalitě chovanců, takže je lepší nešetřit.

Mezinárodní výstava Exota Olomouc 2005 z pohledu veterinárního lékaře

Autor: MVDr. Jana Jirsová – Zábřeh na Moravě

Výstava EXOTA Olomouc 2005 už tradičně probíhala v několika pavilonech výstaviště Flora v Olomouci. Začala už dlouho před svým konáním přípravou a organizací, ale první papoušci a pěvci se na výstavišti objevili až v úterý 12.10. 2005. Ve výstavních podmínkách pořadatelů byla na tento den stanovena přejímka ptáků. Přejímkou ptáků začala vlastní práce veterináře. Ráda bych vysvětlila, že veterinární dozor na výstavách a svodech zvířat probíhá ve dvou rovinách. Jednak je na výstavě přítomen soukromý veterinární lékař, který provádí přejímku zvířat, kontrolu jejich „dokladů“ a zodpovídá za zdravotní stav zvířat během výstavy, pak ale také probíhá kontrola státním veterinárním lékařem (zaměstnancem krajské nebo okresní veterinární správy), který kontroluje především splnění nebo nesplnění veterinárních podmínek výstavy.

Číslo 05/2017

vyšlo v květnu

Videoreportáže »

Aktuality

18.12.2016

KNIŽNÍ NOVINKA

Průvodce chovem papoušků - kniha

23.11.2016

Dárkový certifikát

Dárkový certifikát

23.11.2016

Průvodce umělým odchovem ptáků

GouldianFinches.eu ARARAUNA.cz