Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 11/2005

vyšlo v listopadu 2005

Agapornis růžohlavý

Autor: John Douglas - Nijverdal

Poprvé byli tito ptáci pojmenováni roku 1864. V této době, a to je zvláštní, si nikdo neuvědomil, že se jedná o nový druh, protože ačkoliv tito agapornisové mají bílé okruží očí, byli považováni za agapornisy růžohrdlé (Agapornis roseicollis). Až v roce 1894, tedy třicet let poté, co je Kirk objevil na území dnešního Malawi, je Shelley vyčlenil jako zvláštní druh a pojmenoval je. Latinský název dostal agapornis růžohlavý podle Liliany Scatlerové, sestry slavného ornitologa a publicisty W. L. Scatlera. Roku 1926 se agapornisové růžohlaví poprvé dostali do Evropy a v tomtéž roce začal jejich chov.

Albino mutace agapornise Fischerova

Autor: Milan Vašíček - Lipník n. B.

Mezi chovateli je všeobecně známo, že není vhodné sestavovat chovné páry albino x albino nejen u agapornisů, ale u všech druhů papoušků. Přesvědčil jsem se o tom u agapornisů Fischerova a neúspěchy mi potvrdil i Přemysl Mlčoch z Čekyně – Přerov. Někteří z nás se domnívají, že u kombinace albino x albino, kde je odchov 100 % albino, se tato mutace poměrně snadno odchová a rozmnoží, ale praxe potvrdila, že tomu tak není. Mnohé páry nejsou ochotny hnízdit, samice nepravidelně zahřívají snůšky, embrya ve vejcích postupně odumírají a vylíhlá mláďata hynou několik dní po vylíhnutí nebo později. Jejich špatný zdravotní stav poznáme podle zbarvení čerstvě vylíhlého mláděte, které není růžové, ale téměř bělavé.

Pyrura perlový (červenobřichý)

Autor: Ing. J. Nožička - Uherské Hradiště

Pyrura perlový je nejpestřejším a nejžádanějším druhem celého rodu. Velmi zajímavá je jeho systematika. Původně byla mláďata popsána jako druh Pyrrhura perlata a dospělí jedinci jako Pyrrhura rhodogaster. Později byli tito ptáci určeni jako poddruh Pyrrhura perlata perlata. Ten poddruh byl do nedávné doby byl zahrnut do společného druhu spolu s dalšími formami coerulescens, anerytha, lepida. Při posledních revizích byl tento druh rozdělen na dva, přičemž Pyrrhura perlata zůstal monotypický a Pyrhura lepida má tři poddruhy.

Neplánovaný přírůstek do rodiny

Autor: Jana Konečná ml. - Praha

Stačil jeden den, který nám změnil „zasedací pořádek u stolu“. Naprosto nečekaně se nám ozval kamarád Ludvík s nevšední prosbou. Měl u chovatele zamluveného ručně dokrmeného papouška. Musel si ho však vyzvednout o něco dříve, než bylo dohodnuto. Problém byl ten, že zrovna odjížděl na neodkladnou služební cestu, která trvala několik týdnů. Samozřejmě, někdo se musel o papouška postarat a protože jsme dlužili Ludvíkovi hlídání našeho psa a kocoura, souhlasili jsme. Obavy jsme měli ze všeho, co s tím souviselo. Přes jeho stravu až po ubytování. Praxe s papoušky žádná, jen z dětství krátká zkušenost s andulkami.

EXOTA Olomouc 2005

Autor: Mgr. Jan Sojka - Horka n. Moravou

Letošní výstava EXOTA Olomouc 2005 byla tou největší „EXOTOU“ jaká kdy byla po roce 1989 uspořádána. Expozice ptáků se nacházely v pavilonech A, E, G, H a Palmovém skleníku. Výstava tedy oproti předchozímu ročníku „přibrala“ jeden pavilon navíc. Hlavním pavilonem výstavy byl jako vždy „áčko“. V jeho předsálí se mohli návštěvníci pokochat krásnými výtvory dětí ze škol a školek olomouckého regionu. Při vstupu do pavilonu A vás přivítalo asi největší „lákadlo“ letošní výstavy, a to překrásný pár kakadu havraních, který vystavila firma AKINU CZ. Ptáci to byli opravdu impozantní a právem poutali pozornost návštěvníků.

Soutěž chovatelské dovednosti mládeže mezinárodně

Autor: Vladislav Němec – Rožnov p. Radhoštěm

Moravské městečko Kopřivnice se stalo ve dnech 24. – 28. srpna 2005 místem celostátního setkání mladých chovatelů 11 odborností. Kopřivnice je pro mnoho lidí spojena s vynikajícími atlety Danou a Emilem Zátopkovými nebo se značkou automobilů TATRA a Karlem Lopraisem. Mladí chovatelé se zde sešli již na 66. celostátním setkání a vyvrcholila zde soutěž chovatelské dovednosti mládeže (SCHDM) celostátním kolem. Tentokrát se zúčastnilo také družstvo mladých chovatelů ze Slovenska a tak započala jistá „nádstavba“ v podobě mezinárodní soutěže družstev.

Na návštěvě u chovatele - Anton Lettler,Trnava

Autor: RNDr. Jaroslav Marec - Trnava

Od 1. 3. 2005 sa Klub chovateľov domestikovaných vtákov so sídlom v Trnave premenoval na Klub chovateľov drobných exotov so sídlom v Trnave (KCHDE). Nový názov klubu lepšie vystihuje okruh exotov, ktorým sa členovia klubu venujú, pretože predmetom ich záujmu nie sú výlučne domestikované druhy. Jednou z možností, ako prezentovať KCHDE širšej chovateľskej verejnosti, je publikovať chovateľské úspechy členov alebo iné zaujímavosti z oblasti chovu drobných exotov. Padla voľba napísať článok – reportáž o členovi KCHDE, dlhoročnom chovateľovi drobných exotov – priateľovi Antonovi Lettlerovi z Trnavy.

Zebřičky černovousé

Autor: Josef Piskora - Rychnov n. Kněžnou

Proč jsou označeny jako „černovousé“? Bílý proužek mezi zobákem a podočním páskem chybí, tedy mezi zobákem a hnědou lícní skvrnou je veškeré peří černé. Černý proužek na prsou široce zasahuje až do břišní partie, ostatní spodina je prošedivělá, spodní krovky ocasní jsou šedě vlnkované. U samiček je bílá barva zrcátka mezi kořenem zobáku a oční čárkou nahrazena zbarvením jako má příuší. Oční proužek však zůstává zachován. První informace o této mutaci přinesl časopis AZN 3/89. Poprvé se objevila na výstavě v holandské Bredě (Příloha informačního zpravodaje pro chovatele okrasného ptactva a kanárů březen 1990).

Kubánka dvoubarvá

Autor: D. J. van den Molen – Haalderen

Tito ptáci nejsou příliš často chováni. Je to dáno především tím, že import různých druhů exotů se stává stále obtížnějším. Z toho pro nás vyplývá, že bychom měli usilovat o to, abychom byli v jejich odchovu soběstační. Pokud chovatelé uvidí, že je možno úspěšně odchovávat libovolný druh exotů, zkusí to i s dalšími. Ale zpátky k našim zvídavým přátelům. Za kubánkami dvoubarvými bychom se měli vypravit do Karibiku. Vyskytují se od Baham až po malé Antily kromě Kuby a dále pak i ve Venezuele a přilehlých ostrovech. Vytváří 8 poddruhů, někdy je uváděno pouze 7, přičemž rozdíly mezi jednotlivými poddruhy jsou minimální.

O tom, jak jsem tloukl špačky

Autor: Zdeněk Bouda – Čistá

Zase jednou po letech jsem se zachoval jako mladá novomanželka. No a ještě k tomu blonďatá. Loňské léto bylo ve své druhé polovině poměrně dost teplé a tak se podle toho také choval „obtížný hmyz“ - mouchy. Na zimovišti zůstali už jen ti nejteplomilnější ptáci - mí oblíbenci - špačci tlustozobí (Scissirostrum dubium). Byla to skupina šesti mladších ptáků z odchytu. Ptáci spolu ve skupině dobře komunikovali, začínali lézt do budek, prostě to vypadalo, že se spolu perfektně sžili a začne se vbrzku česat to nejsladší chovatelské ovoce; no že bude odchov. Ale chyba lávky.

„Vyšší dívčí“ – obor: Chov evropských pěnkavovitých

Autor: M. Brázdil - Lomnice nad Popelkou

„Kdy kroužkovat mladé zvonky ?“ Tenhle dotaz jsem našel před časem v internetové diskusi iFauny. Mám odpovědět nebo nemám? Každoročně mi ve voliérách hnízdí tři až pět párů zvonků, měl bych asi odpověď znát lépe než kdo jiný. Jenže dotaz je nepodepsaný. Proč bych se angažoval. Vlastně už to znám. Zdaleka by to nebylo poprvé. Za dobře míněné rady, které k tomu připojím mi nikdo ani nepoděkuje. Počkám, jestli se chytne někdo jiný a napíše odpověď. Marně...

Jeřábi - biologie a chov (4)

Autor: RNDr. František Hanák - MOS Přerov

Jeřáb bílý - Grus leucogeranus Hnízdí na Sibiři ve 2 populacích (v severovýchodním Jakutsku mezi řekami Jana a Kolyma, další podél řeky Ob). V zimě 1981/82 zimovalo v Iránu jen 15 ptáků. Jakutská populace čítala v roce 1984 jen 190 hnízdících ptáků, druhá u řeky Ob jen asi 70 ptáků. Celkově se odhaduje jejich stav v přírodě na 2900 až 3000 jedinců. Hnízdí v bažinaté tundře a tajze. Hnízdní pár má velké teritorium a je velmi citlivý na rušení. Vlastní hnízdění tohoto druhu v přírodě bylo popsáno až v roce 1963. Hnízdo má průměr kolem 80 cm a výšku 25 až 60 cm.

Chov okrasné vodní drůbeže - technologie chovu (3)

Autor: Jaroslav Němec - Choteč

Protože ptáky nechováme většinou jenom kvůli pohledu na jejich krásu ale i kvůli odchovům, tak jim k tomu musíme připravit i vhodné prostory tj. hnízdiště. Zde se dá rozdělit řád vrubozobých do několika skupin dle typu hnízdiště. Některé druhy (většina potápivých kachen, některé čírky, některé husy,…) si dělají hnízdo blízko vody v trsu vyšší suché trávy, kachny tzv. dutinové (např. kachnička mandarínská, karolínská, hřivnatá, čírka červenoramenná,…) nejraději hnízdí v budkách utvořených z dutých kmenů nebo v podobném provedení sbitých z prken s vlezovým otvorem v horní části.

Veterinární poradna - Ptačí chřipka (aviární influenza)

Autor: MVDr. Ľ. Nečasová - Praha

Virus, který způsobuje tzv. ptačí chřipku, patří do skupiny Orthomyxoviridae spolu s ostatními chřipkovými viry. Chřipkové viry se dělí na skupiny, pojmenované A a C. Skupina C je tvořena téměř výlučně viry způsobujícími onemocnění lidí. Virus aviární influenzy má několik subtypů. Ty jsou označeny podle antigenů hemaglutininů a neuraminidáz (H 1 až 13 a N1 až N9). Antigeny jsou látky glykoproteinové povahy, které se nacházejí na povrchu virů a způsobují tvorbu protilátek u napadeného organizmu. V současnosti se objevil mimořádně virulentní subtyp H5N1, který způsobuje onemocnění nejenom ptáků, ale i lidí.

Číslo 05/2017

vyšlo v květnu

Videoreportáže »

Aktuality

18.12.2016

KNIŽNÍ NOVINKA

Průvodce chovem papoušků - kniha

23.11.2016

Dárkový certifikát

Dárkový certifikát

23.11.2016

Průvodce umělým odchovem ptáků

GouldianFinches.eu ARARAUNA.cz