Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 10/2006

vyšlo v říjnu 2006

Okénko z cest - Ptačí kolekce berlínských ZOO (2)

Autor: Ing. Vít Vojtíšek - Beroun

Zoologická zahrada Berlín byla otevřena 1. srpna 1844 jako první ZOO v Německu a jako devátá zahrada světa. Starší jsou pouze ZOO ve Vídeňském Schönbrunnu, pařížská Jardin des Plantes a zahrady v Londýně, Dublinu, Bristolu, Manchesteru, Amsterodamu a Antwerpách. Protože trocha historie nikoho nezabije, podívejme se ve stručnosti na to, jak to všechno bylo. Na samotném počátku stálo chválihodné vladařské gesto pruského císaře Friedricha Wilhelma IV., který v roce 1841 věnoval městu své bažantí zahrady a několik exotických zvířat. Tímto de facto položil základy pro první německou ZOO. Hlavním iniciátorem myšlenky vzniku zahrady byl však bezesporu prof. Martin Heinrich Lichtenstein. Lékař, který delší čas pobýval v jižní Africe a po návratu stanul v čele přírodovědného muzea. Když byla tedy ZOO poblíž Berlína otevřena (při současném sevření v nitru velkoměsta se v její periferní počátky ani nechce věřit), byla veškerá správa v rukou komise tvořené prof. Lichtensteinem, slavným vědcem a cestovatelem Alexandrem von Humboldtem a Peterem Josephem Lenném.

První odchovy vini modrotemenného a lori timorského v ČR

Autor: Jiří Šust - Biskoupky

O loriích se v poslední době občas něco napíše, takže tato skupina papoušků zvaných též „štětcojazyční“ se už dostala do povědomí chovatelů i části laiků. Ušetřím si zdlouhavé popisování obou shora uvedených druhů, o jejichž odchovech chci napsat, protože pěkné barevné fotografie představí ptáky mnohem lépe než sebepřesnější popis. Jelikož jsem se chovem loriů zabýval už před více než 30 lety a jisté poznatky jsem snad nasbíral, rozhodl jsem se po několikaleté přestávce způsobené rodinnými problémy začít s jejich chovem znovu. V současné době mám v držení 13 druhů loriů, z nichž některé druhy byly ještě před několika lety v Evropě velmi málo známy. Toto platí v prvé řadě o vinim modrotemenném (Vini australis), který jako jeden z mála loriů podléhá registraci, poněvadž je v přírodě velmi ohroženým druhem.

Odchov amazoňana modrobřichého

Autor: Ing. Jan Nedělník - Brodek u prostějova

Amazoňan modrobřichý je popsán v knize Milana Vašíčka „Amazonci a amazoňané“ r. vydání 2002 str. 184. U nás i v Evropě je velmi málo chován. O jeho chovu i odchovech tedy existuje málo poznatků. Proto jsem se rozhodl přispět k jejich rozšíření. V březnu roku 2004 jsem zakoupil 1 pár těchto papoušků. Ptáci pocházeli z dovozu. Jejich stav byl průměrný, sameček byl dosti netečný a asi po půl roce uhynul. Proto jsem v listopadu roku 2005 zakoupil od jiného dovozce dalšího samečka. Ten byl v mnohem lepší kondici. Když jsem ho pustil k mé samičce, oba ptáci se tolerovali, ale nejevili k sobě žádnou náklonnost. Celý pár chovám v celoroční voliéře. Vnitřní část má rozměr 3 x 1 m, výška 2 m, venkovní pouze 0,5 x 1 m (délka x šířka), výška 1,8 m. V zimním období jsou chováni pouze ve vnitřní části, která je temperovaná na +3 °C. Tuto teplotu oba ptáci snášeli bez jakýchkoliv problémů.

Tiriky rodu Brotogeris

Autor: Zdeněk Pichlík - Povoda

I de o papagáje s veľkosťou 16 - 24 cm. ktoré sa členia do 7 druhov a 15 poddruhov. Obývajú rozsiahle územie od Argentíny až po Venezuelu a Guyanu. V zajatí sa chovajú pomerne zriedkavo, preto je aj ich ponuka na trhu skor ojedinelá.

Mluvící papoušek

Autor: RNDr. Martin Smrček – Praha

V živočišné říši nenajdeme žádná jiná zvířata, která jsou schopna opakovat lidská slova tak věrně jako ptáci. Proslulé řečníky objevíme mezi havranovitými a špačkovitými ptáky a některými méně běžnými skupinami, ovšem za nejschopnější byli vždy považováni papoušci. Proto odedávna fascinovali každého, kdo se s nimi setkal, proto je chovali již indiáni dávno před příchodem Evropanů a stejně tak i asijští domorodci. Získat papouška, který mluví, není jen tak. Nelze ho zpravidla koupit v obchodě, ani proškolit za jeden večer. Někteří chovatelé nabízejí za velké peníze už připravené „mluvící ptáky“, docela dobře se může stát, že papoušek, kterého jste ještě včera na vlastní uši slyšeli pronášet hotová moudra, v novém domově zarytě mlčí a mlčí... Málo platné, pokud budete chtít sdílet domácnost s povídavým papouškem, budete ho to muset sami naučit. A to není tak snadné.

Typy z Loro Parque - zástěny pro agresivní samce kakadu

Autor: Dipl. biol. Matthias Reinschmidt - Tenerife

Právě samečci kakaduů jsou známi tím, že během chovné sezóny často napadají a zraní, či dokonce usmrtí své samičky. Jako spouštěče pro takový způsob chování jsou diskutovány nejrůznější teorie. Ta nejčastěji uváděná tvrdí, že nával agrese se projeví u samečka, který nemá ve voliéře dostatečné vyžití. Když se ve výletu samička samečkovi nemůže vyhnout, dojde pak často nevyhnutelně k útoku. Podívejme se na obvyklý způsob stavění voliéry. Ty jsou většinou budovány do pravého úhlu. Často jsou jeden až dva metry široké a několik metrů dlouhé, přičemž ptáci mají jen málo možností létat. Právě tento způsob stavby ale nenabízí zvířatům žádnou možnost se stáhnout před partnerem a uklidit se mu z očí.

Novinky z Loro Parque

Autor: Dipl. biol. Matthias Reinschmidt - Tenerife

Čtyři mláďata ary hyacintového, která byla odchována v Baby Station v Loro Parque, krásně prospívají. Zatímco nejstarší mládě z ručního odchovu již vykazuje celkem výrazné modré opeření, u dalších tří je opeření stěží viditelné. Dvě další mláďata tohoto ary vyrůstají u náhradního páru - u ary zelenokřídlého (Ara chloroptera) jako adoptivní děti a v krátké době budou připravena opustit hnízdní dutinu. Pozorují neustále z vletového otvoru hnízdní budky okolí a určitě bude ještě několik dní trvat, než vystartují ke svému prvnímu výletu. První mláďě kakadua palmového (Probosciger aterrimus) z ledna letošního roku začíná zatím pomalu přijímat samostatně potravu. Sice sedí již přinejmenším tři měsíce společně se sourozencem z loňského roku, který funguje jako učitel, ve vnitřní voliéře Baby Station, ale kakadu palmový patří k tomu druhu papoušků, kteří potřebují nejvíce času k tomu, aby se stali zcela nezávislými na doplňkovém krmení.

Prázdninové výstavy KCHA

Autor: Milan Habrcetl – Kladno (KCHA 502)

2. KCHA Open - hned na 1. července se sjeli vystavovatelé do Hostouně u Kladna, kde se konala 2. KCHA otevřená výstava. Bohužel díky veterinárním opatřením nebyla možná účast zahraničních chovatelů, a tak výstava sama byla ochuzena nejen o statut výstavy mezinárodní, ale především o možnost srovnání chovů tuzemských a zahraničních (v loňském roce vystavovali chovatelé z Německa, Maďarska a Slovenska). Vystaveno bylo 360 andulek od 31 chovatelů, ptáci soutěžili jak v jednotlivcích, tak i v párech a kolekcích. Dále zde byla vystavena i kategorie Baby – nepřepeřených andulek. Výstavu posoudil několikanásobný mistr KCHA Ladislav Groda, který tak poprvé posuzoval výstavu KCHA, a neměl tudíž možnost se této výstavy zúčastnit aktivně jako vystavovatel. Vítězství na výstavě obhájila andulka 1.0 šedá skořicová australská straka společenství Vašíček-Standfuss, nejlepší protějšek 0.1 světle modrou skořicovou pak vystavil a současně tak dosáhl svého největšího úspěchu Marek Vlk z Neratovic.

Chováme farebné kanáriky - odstav mláďat, kŕmenie a výživa (4)

Autor: Mgr. Michal Vojník - Michalovce

Ani najlepší chovateľ, ktorý odchováva FK bez problémov, sa z času na čas nevyhne poruchám vo svojom chove. Najväčší problém nastáva v okamihu, kedy samička po vyliahnutí mláďat nejaví záujem o ich kŕmenie. Ak to samička urobí viackrát, treba ju z ďalšieho chovu vyradiť. Existujú však prípady, keď to samička urobí ojedinelo či výnimočne. Zákon schválnosti zapracuje práve pri takom páre, na odchove ktorého nám zvlášť záleží. Skôr než odhalíme príčinu, musíme okamžite konať, aby sme zabránili najhoršiemu, teda strate mláďat. Sú dve možnosti na záchranu takýchto mláďat. Každý rozumný chovateľ, poučený dlhoročnými skúsenosťami, chová viac párov a hniezdenie sa snaží prispôsobiť tak, aby sa mláďatá liahli viacerým párom naraz, teda v jeden deň. Dá sa to dosiahnuť tak, že niekoľkým párom podložíme vajíčka na sedenie naraz, nehľadiac pritom na to, či niektorému páru podložíme naraz 3, 4 alebo 5 vajíčok. Tým dosiahneme u týchto párov liahnutie naraz v jeden daň.

Odchov timálie čínské v České republice

Autor: MVDr. Lubomír Palkovič - České Budějovice

Tak dlouho jsem se připravoval napsat do Exoty článek o timálii čínské, až mě předběhl polský kolega. V zářiovém čísle pan Leszek Szajer podrobně popisuje taxonomii, chov i odchov tohoto druhu. V článku se zmiňuje o tom, že mu není znám úspešný odchov v Polské republice a zmínky o nezdokumentovaných odchovech jsou nevěrohodné. Jelikož jeho příspěvek do Nové EXOTY je ve všech směrech vyčerpávající, dovoluji si jej doplnit pouze fotodokumentací úspěšného odchovu v České republice. Pár timálií čínských chováme celoročně v hustě osázené venkovní voliéře o rozměrech 10 x 2 x 2 m, s možností záletu do vytápěného zimoviště.

Biologie a chov holuba afrického

Autor: Roman a Barbora Mieslerovi - ZOO Olomouc

Jedná se o plodožravý druh holuba, přijímající různé plody a bobule, hlavně fíky (jejich žaludek je totiž uzpůsoben drcení fíkových semen), ale také plody druhů Musanga acropoides, Syzigium cordatum, Diospyros mespiliformis, Podocarpus, Melia azederach, Duranta repens, Myrica conifera, Mimusops, Cassina schlechteri, Papea capensi a pěstované moruše, broskve, hrozinky, banány a papáju; byli také pozorováni, jak se přiživují na hlízách mangrovů, ale i na semenech prosa a divokých trav (např. Loudetia simplex). Při přijímání potravy provádějí až akrobatické výkony, šplhají a zavěšují se u každého plodu a touto obratností na stromech připomínají papoušky. Obvykle jsou pozorováni ve skupinách 3-50 ptáků, ale mohou tvořit ještě větší skupiny v místech, kde jsou bohaté zdroje potravy. Velmi zřídka jsou pozorováni osamělí jedinci. Většinou se hejno živí na stromech ve výšce 7-18 m. Jedná se o tiché, nenápadné ptáky, kteří jsou striktně stromoví, jen velmi zřídka jsou pozorováni také na zemi. V přírodě nebylo pozorováno, že by pili. Při vyrušení rychle vystartují a celé hejno uletí k dalšímu stromu.

Chov okrasné vodní drůbeže - chov některých druhů (10)

Autor: Jaroslav Němec - Choteč 89

Čírka červenoramenná (Callonetta leucophrys) – v českém názvosloví ji můžete najít i jako čírku růžovohrdlou nebo kachničku šedobokou a mezi chovateli je též nazývána čírkou rudoramennou. Jde o jednu z nejhezčích a nejoblíbenějších čírek, které se chovají v zajetí na celém světě. V přírodě ji můžeme nalézt v jižní Americe od jižní Bolívie, Paraguaye a jihozápadní Brazílie až po severovýchodní Argentinu a Uruguay. Žijí hlavně v prostředí tropických bažinatých lesů, ve vlhkých oblastech hustě zalesněných ploch, ale i na odloučených malých vodních plochách a říčkách. Patří mezi nejmenší kachny, její váha je mezi 20 – 35 dkg, délka 35 až 38cm a rozpětí křídel cca 60cm. V přírodě nebo v chovech, kde nejsou kupírovány, můžete obdivovat jejich rychlý a obratný let, což je dáno jejich přírodním životem v hustých lesích. Také jejich nohy s plovacími blánami jim umožňují rychlý pohyb po i pod hladinou, a to hlavně při úniku před predátory.

Veterinární poradna - příprava ptactva na zimu

Autor: MVDr. Jana Jirsová - Zábřeh na Moravě

Pro ptáky je zima bezesporu nejtěžším obdobím v roce, a to nejen pro „naše“ ptáky, kterým se snažíme toto období ulehčit krmítky, ale i pro chované exoty. Všechna zvířata včetně ptáků se mohou na zimu částečně připravit už na podzim, kdy dozrává obrovské množství plodů bohatých na vitamíny, minerály, stopové prvky a energii. Tato hostina je nezbytná pro vytvoření potřebných zásob na zimu a pro doplnění chybějících živin. „Přípravu“ na zimu by neměli podceňovat ani chovatelé exotického ptactva. Každý by měl důkladně znát přirozené životní prostředí svých svěřenců a snažit se ho co nejlépe napodobit. Je velkým omylem tvrdit (nebo se tak dokonce i chovat), že si ptáci zvyknou na naši zimu, na málo světla, na jednotvárnou stravu atd.

Číslo 10/2017

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz