Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 09/2006

vyšlo v září 2006

Chov neofémy tyrkysové v Loro Parque na Teneriffe

Autor: Dipl. biol. Matthias Reinschmidt – Tenerife

Neoféma tyrkysová patří ve voliérách chovatelů papoušků ke všednímu obrázku. Byla objevena již v roce 1788 a roku 1792 byla vědecky popsána G. Shawem. Takřka ihned se prosadila v mezinárodním obchodě s ptáky. Proto není divu, že se první odchov podařil již před 150 lety, a to v zoologické zahradě v Londýně. Od té doby se neoféma napevno zabydlela v lidských obydlích a díky úsilí chovatelů byl vybudován stabilní chovný kmen. Přesto dnes patří podle mého názoru k ohroženým druhům. Hrozba nespočívá ve vymírání druhu jako takového, ale v tom, že divoký – přírodní typ neofémy, jak se ve své australské vlasti vyskytuje, je díky odchovu barevných mutací stále více tlačen do pozadí.

Odchov fialové mutace agapornisů

Autor: Milan Vašíček - Lipník n. Bečvou

V poslední době se na mne stále častěji obracejí chovatelé agapornisů s požadavkem, abych podrobněji vysvětlil v časopisu Nová EXOTA, jak nejvhodněji odchovávat fialovou mutaci, pokud získají do svého chovu jeden fialový exemplář. Při rozhovoru mě většinou žádají, abych publikoval v tomto našem odborném časopisu více kombinací s výsledným potomstvem, případně i s uvedením kontrolních mendelistických čtverců, protože informace o této problematice v publikaci Agapornisové a jejich mutace, BARKO 2005, nejsou vyčerpávající.

Agapornis růžohrdlý - mutace (2)

Autor: Mgr. ing. Jerzy Ćwik -Nowodworze k. Tarnowa (PL)

V chovatelské praxi často zaměňujeme pojmy „barevná mutace” a „barevná varianta - variace” anebo zkráceně „mutace”, „variace”. Nejčastěji tak postupujeme správně. Ne však vždy. Mutace je náhlá, stálá změna dědičné vlastnosti organismu, způsobená změnou v rámci genu, ve struktuře chromozomu nebo genomu (je to souhrn chromozomů). Tyto změny mají vliv na vnější vzhled ptáka, tzn., že jsou vidět na tzv. „fenotypu” a projevují se intenzitou, rozmístěním a barvou zbarvení, jde tedy o barevné mutace. Občas různé mutace, tj. změny na různých místech genotypu, dávají tentýž efekt (anebo velmi podobný) ve vnějším vzhledu ptáka. Pak ptáky různých mutací řadíme do jedné barevné variace, je tomu tak alespoň v praxi posuzovatelů na výstavách. Často také, když provádíme křížení různých mutací, čili provádíme tzv. „kombinace mutací,” získáváme nové barevné variace.

Novinky z Loro Parque

Autor: Dipl. biol. Matthias Reinschmidt – Tenerife

Chovná sezona je již v plném proudu. I přes několikaměsíční chovnou přestávku kvůli ptačí chřipce jsme okroužkovali přes 750 mladých papoušků. Některé druhy totiž i přes oddálení chovné sezony ještě zahnízdily. Jiné páry pro tento rok zcela přerušily hnízdění, další se nenechaly odnětím hnízdních budek ovlivnit, a jakmile jim byla budka opět navrácena, nastěhovaly se do ní a započaly se snůškou. Obzvláště potěšující je odchov charmozina Josefínina (Charmosyna josefinae). Tímto můžeme konečně navázat na chovatelský úspěch, který se podařil již před dlouhou dobou a který byl na několik let přerušen. Právě tento druh papouška je ve voliérách chovatelů k vidění jen zřídka a měli bychom se na něj proto více zaměřit. Také oba páry blízce příbuzného charmozina papuánského (Charmosyna papou) jsou plně zaměstnány odchovem. Po delší chovné pauze se nám podařil odchov loriů modrobřichých (Eos squamata). Takto byla již jedním párem odchována čtyři mláďata ve dvou snůškách.

Okénko z cest – Chovatelé loriů v Belgii, Holandsku a Německu

Autor: Jiří Šustr - Biskoupky

Začátkem března jsme se s přítelem Tomášem Horynou a Janem Sojkou rozhodli pro okružní jízdu Německem, Belgií a Holandskem s úmyslem navštívit některé známé chovatele loriů. Některé z nich čas od času navštěvuji již několik let. Domnívám se, že udržovat kontakty je důležité hned z několika důvodů. Výměna zkušeností, získávání nových informací, nákup některých speciálních druhů krmiv, která u nás dosud chybějí (např. květní pyl, pivní kvasnice v prášku ve větším, tedy výhodném balení) atd. Časy se však přece jen mění. Dříve jsme chovatelům papoušků na západ od našich hranic záviděli především zdroje chovného materiálu, sortiment nejrůznějších druhů krmiva i chovatelská zařízení. Lze však říci, že v mnohém jsme se už více než vyrovnali. Změnou systému u nás lze poměrně snadno získat jakékoliv druhy papoušků a naši dovozci nabízejí rozličné druhy speciálních krmných směsí a též i komponenty na stavbu voliér a klecí. Rozdíl je však stále ještě v ceně.

Na návšteve u chovateľa - Ján a Ľubomír Švehla

Autor: Pavel Forisch - Bratislava

V niekoľkých odstavcoch sa nám premietne zaujímavý príbeh dvoch chovateľských generácii predstavujúcich otca a syna Jána a Ľubomíra Švehlovcov, ktorí si spolu s nami v tomto roku (1956 – 2006) pripomenú pädesiate výročie založenia jednej z najväčších exotárskych organizácii na Slovensku - ZO SZCH Bratislava - exotári. Jej členovia sa podielali na realizácii všetkých významných podujatí, ktoré sa poriadali v Českoslovenku ako: celoštátne výstavy v Prievidzi (1965 – 1972), boli pri založení klubu výstavných anduliek - Praha (1969), Exota - Olomouc (1971), Ornita - Bratislava (1977), Svetový šampionát - Olomouc (1980), atraktívna výstava poriadaná zahraničnou firmou C. Van Dijck, Tilburg, Holandsko v bratislavskom PKO, atď.

10. AZ-DWV Jung und Babyvogelschau Sachsen

Autor: Milan Habrcetl – Kladno (KCHA 502)

Dne 11.6.2006 se v městečku Tannenberg (cca 30 km od Chemnitzu) uskutečnila 10. AZ-DWV Jung und Babyvogelschau Sachsen. V posledních letech se této výstavy účastní i čeští vystavovatelé, kteří tak mají možnost porovnat kvalitu svých odchovů s německými chovateli. Loňské a předloňské vítězství zde mělo obhajovat česko-německé společenství Vašíček-Standfuss, ale jak již ze slůvka mělo vyplývá, letos se výstavy nezúčastnili. A tak české chovatele výstavních andulek zastupovala jen moje maličkost. Na výstavu jsem se přihlásil až na poslední chvíli a přihlásil nakonec jen 10 andulek (8 do soutěže mladých a 2 do soutěže Baby). Celkem bylo vystaveno 42 andulek v kategorii Baby (13 vystavovatelů) a 119 v kategorii mladých (18 vystavovatelů). Výstavu s přehledem posoudil pan H. Jansen z německého AZ-DWV a musím konstatovat, že jeho výkon a podání posuzování (komunikace s přihlížejícími vystavovateli, školení svého asistenta/adepta) na mě udělaly veliký dojem.

Nájdu chovatelia a ochranári spoločnú reč ?

Autor: RNDr. Jaroslav Marec - Smolenice

Existujú rôzne pohľady na chov vtáctva. Názory chovateľov a ochranárov sú vo všeobecnosti dosť odlišné. Poznámka: Pod pojmom ochranári myslím všetkých jednotlivcov a všetky subjekty, ktorí sú v danej oblasti aktívni, alebo sa ochranou prírody zaoberajú či sa o ňu aspoň zaujímajú. Z týchto odlišných názorov a vzájomného nepochopenia plynú rôzne nedorozumenia, čo komplikuje život najmä chovateľom. Na druhej strane existujú aj reálne dôvody pre nedôveru zo strany ochranárov voči chovateľom. Ale platí to aj naopak – o nedôvere chovateľov voči ochranárom. Keďže sa v mojej osobe akosi naraz stretávajú viaceré roly – som aj biológ (genetik), aj chovateľ, aj ochranár - mám z týchto vzájomných nepochopení zmiešané pocity. Stále si totiž myslím, že rozpory by tu pri dobrej vôli a primeranej miere ochoty pochopiť druhú stranu vôbec nemuseli existovať.

Nová transmutace u kanárů

Autor: Dr. Engelbreclt Wilken - Olomouc

Především chci říct, že se jedná o skutečný objev. Jde o úplně novou mutaci kanárů, či lépe řečeno, o novou transmutaci. Pro tohoto ptáka bylo navrhováno již několik názvů – ve Španělsku Canario Jaspe (jaspisový kanár) a v Itálii Canario Amatista (ametystový kanár). Prozatím obhajujeme naše španělské označení. Za mnohé vděčíme pánům Guillermovi Cabrerovi a José Antoniovi Abellánovi Banosovi, výborným expertům, kteří vytrvali, i když se již oplozená vajíčka nevylíhla. Jim věnuji tento článek a děkuji jim za veškeré podané informace. Ve známém italském časopisu byl publikován článek, na který mě upozornil pan D. Juan Moll. Jednalo se o novou transmutaci kanára jménem Amatista s nezvyklou genetikou (dominantní). Tvrdilo se, že kanáři takto zbarvení se poprvé objevili v sedmdesátých letech dvacátého století ve Španělsku, ale zase zanikli, aniž o tom existovaly zápisy. Nyní se zdá, že tato mutace nevymře, naopak je v rozkvětu.

Farebné kanáriky – popis a rozdelenie podľa C.O.M. (2)

Autor: Mgr. Michal Vojník – Michlovce

FK lipochrómovej (svetlej) skupiny majú zobák, nohy a pazúriky mäsitej farby. Za zmienku tu stojí, že existuje tu dvojaka štruktúra neintenzívneho sfarbenia, ktoré zvlášť bolo zistené u FK s červeným faktorom a to okrem klasického plesňového zafarbenia, možno sa na výstave stretnúť i s tzv. perleťovou neintenzívnou štruktúrou. Nebudem popisovať FK, ako majú v jednotlivých farebných štruktúrach vyzerať, nakoľko každému by to malo byť jasné a zaradenie FK podľa jednotlivej štruktúry by nemalo robiť problém. Zmienim sa však o slonovinovej farbe v základe žltom i červenom, lebo pri niektorých dobre vyfarbených FK robí chovateľom problém pri ich rozpoznávaní so žltými resp. červenými FK.

Timálie čínská - její biologie a chov

Autor: Leszek Szajer – Skierniewice (PL)

Rozdíly ve vnějším vzhledu mezi jednotlivými druhy jsou minimální a spočívají jedině v intenzitě zbarvení, konkrétně v jeho jemných odstínech. Před několika lety jsem se setkal v jednom z anglických časopisů s informací, že specializovaní asijští nadšenci ptačího zpěvu jsou schopni rozpoznat daný poddruh podle zpěvu, přesněji řečeno – poznat z jaké lokality daný pták pochází. Z toho vyplývá, že jednotlivé podruhy timálie čínské mají vlastní charakteristiku zpěvu. Nesetkal jsem se sice v žádné práci potvrzení této teze, což ale neznamená, že to vylučuji. Zmínění asijští znalci ptačího zpěvu mají mnohem větší možnosti získání ptáků, pocházejících z různých poddruhů. Některé poddruhy se totiž dosud ani nemusely objevit na „ptačím” evropském trhu. Nelze totiž importovat timálie čínské ze všech oblastí výskytu, proto také – pakliže již dochází k importu – jde o jedince téhož poddruhu, kteří mají ve svém repertoáru tutéž píseň. Myslím si, že rozdíly ve zpěvu jednotlivých poddruhů budou patrně stejnými nuancemi jako rozdíly vzhledu.

Jakými opatřeními by bylo možno zpomalit či zastavit úbytek ptactva

Autor: Ing. Emil Moudrý - Uničov

Je mi jasné, že některé příčiny úbytku ptactva uvedené v minulé části nelze z důvodu společenského i ekonomického odstranit, nicméně některá opatření je nejen možné, ale i nutné uvést do života co nejdříve, abychom v dohledné době nezpracovávali programy na záchranu např. vrabce, strnada, chocholouše atd. Tím, co nelze změnit, se dále v článku nezabývám, je však celá řada opatření, která lze uskutečnit s poměrně malými náklady a téměř okamžitě. 1) V souladu se sliby porevolučních pánů ministrů zemědělství a organizací ochránců přírody skutečně na vhodných místech vytypovaných v každém kraji vysadit remízky a v místech, kde rostou mladé stromy bez dutin rozmístit hnízdní budky s různými vletovými otvory pro různé druhy ptáků hnízdících v dutinách.

Chov okrasné vodní drůbeže - chov některých druhů (9)

Autor: Jaroslav Němec - Choteč 89

Kachnička karolínská (Aix sponsa) má svůj původ v severní Americe, kde je i dnes běžnou lovnou zvěří, a do evropských chovů se dostala v průběhu 17. století. Je to další ze základních chovaných druhů, bez kterých si nedovedeme představit chov okrasné vodní drůbeže. Povahově je klidnější než kachnička mandarínská, což je částečně dáno i tím, že je o něco větší (0,6 kg). Také žije zásadně v párech a k dalším druhům kachen a hus je ve společném chovu tolerantní. Kačer po toku přichází o své barevné zbarvení a do října až listopadu je velmi podobný kachně. Tok a hnízdění nastává v březnu až květnu.

Veterinární aspekty výstav exotického ptactva

Autor: MVDr. Jana Jirsová - Zábřeh na Moravě

Všichni chovatelé vědí, že před výstavou musí ptáky tzv. trénovat. Znamená to zvykat je na malé výstavní klece, na blízkost lidí a ruch kolem klecí. Tento „trénink“ je potřeba začít provádět už relativně dlouho před vlastní výstavou, aby se předešlo zbytečným úrazům a stresování ptáků. Rozhodně by chovatelé měli na výstavy přihlašovat pouze naprosto zdravé jedince, kteří zrovna nepřepeřují, nejsou čerstvě po odchovu mladých a nejsou ani nijak jinak oslabeni. Někteří chovatelé preventivně před výstavou podávají ptákům antibiotika. Toto „preventivní“ opatření je absolutně nevhodné a může ptákovi výrazně uškodit. Chovatelé neznají správné dávkování léčiv a jejich oblíbené „přiměřeně“ může ptáka i ohrozit na životě. Podávání ATB před výstavou může navíc zlikvidovat přirozenou střevní mikroflóru, takže je pták mnohem náchylnější a ve střevě se mohou přemnožit kvasinky, které pak způsobí zdlouhavé a těžko řešitelné infekce zažívacího systému.

Číslo 10/2017

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz