Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 06/2006

vyšlo v červnu 2006

Papoušek žako a jeho přirozený odchov

Autor: Roman a Barbora Mieslerovi - ZOO Olomouc

Papoušek žako je jeden z nejčastěji chovaných papoušků. Důvodem jeho oblíbenosti je zejména jeho inteligence a schopnost napodobovat lidskou řeč. Překvapivě je málo informací o jeho chování ve volné přírodě v přirozeném prostředí. Pokud porovnáme obrovské množství dovážených žaků, a tedy poměrně velký chovný potenciál a množství odchovávaných žaků v zajetí, dojdeme k zarážejícímu zjištění. Tak běžný druh se odchovává přirozeným způsobem pod rodiči spíše výjimečně, což je z dlouhodobého pohledu na chov tohoto druhu varující, neboť dovozy dříve nebo později úplně skončí (jak ukazuje současná situace okolo ptačí chřipky). Většina dovezených ptáků jde do domácností jako domácí mazlíčci. Tito ptáci z přírody však většinou nejsou vzorovými miláčky, neboť bývají i přes mnoho péče stále víceméně divocí, a tudíž z nevhodných podmínek traumatizovaní.

Nově objevené druhy papoušků

Autor: RNDr. Martin Smrček – Praha

Na začátku minulého roku byl v Amazonii popsán nový druh papouška. Ačkoliv odborníci věděli o existenci papouška pojmenovaného aratinga pintoi (Sulfur-breasted Parakeet) již déle než sto let, jeho skutečná identita byla odhalena až nedávno. Důvodem je poměrně značná vzhledová podobnost s papouškem slunečním (Aratinga solstitialis). Ten obývá v přírodě Guayanu a severní Brazílii. Dalším příbuzným druhem, řazeným někdy do společné skupiny, je arating jendaj (Aratinga jandaya) z jižní Brazílie. Aratinga pintoi obývá otevřené oblasti severní amazonské nížiny v brazilském státě Pará.

Erytrizmus u agapornisů

Autor: Milan Vašíček - Lipník n. Bečvou

Změnu v opeření u agapornisů, resp. i u jiných druhů papoušků, při kterém se objeví v základním zbarvení červené skvrny, nazývají francouzští chovatelé erytrizmus podle starořeckého názvu erythrós = červený. V monografii Agapornisové a jejich mutace (2005) se zmiňuji o tomto jevu v kapitole “Červenostrakatí” – str. 157 a “Red – fronted a Red Suffusion str. 182. Protože tato pojednání jsou jen informativní a velmi stručná, rozhodl jsem se na toto téma napsat do našeho časopisu obsáhlejší informace, jelikož se v poslední době píše o této problematice stále častěji v anglické a francouzské odborné literatuře.

Mutace rozely pestré

Autor: Mgr. Gerard Budzaj – Tomaszów Lubelski (PL)

Rozela pestrá je v našich chovech často chovaným papouškem. Je odolná, málo náchylná na nemoci a snadno se rozmnožuje. Lze ji chovat ve venkovních nevytápěných voliérách po celý rok. Nutné je mít pouze přístřešek, chránící ji před deštěm a větrem. Rozela pestrá je krásně zbarveným ptákem ve své přírodní formě. Její chovatelskou atraktivnost zvětšuje ještě velký počet barevných mutací, které zvyšují okruh zájemců o chov. Tyto mutace lze vzájemně křížit a získávat tak další krásné a zajímavé variace. A právě o některých z nich je můj následující příspěvek.

Na návštěvě u chovatele – Iveta Macková, Bratislava

Autor: Petra Vargová – Mag. Chovateľa

„Ak človek v papagájoch neuvidí hneď na prvýkrát ich bláznivú krásu a nepocíti voči nim posadnutosť, vášeň a lásku, nemal by si ich vôbec kupovať,“ hovorí Iveta Macková „Papagáj je dieťa, ktoré nikdy nevyrastie a človek si musí vopred uvedomiť, či je na niečo také pripravený,“ zdôverila sa nám pani Iveta Macková – skúsená chovateľka exotických vtákov, ktorú sme navštívili v jej chovateľskom kráľovstve, nachádzajúcom sa v Podunajských Biskupiciach. Aj keď to znie paradoxne, v istom momente sa táto sympatická pani vo svojom rozprávaní označila za blázna. Prečo?

Novinky z Loro Parque

Autor: Matthias Reinschmidt - Loro Parque, Tenerife

V březnu byl náš malý ara Spixův (Cyanopsitta spixii) opět středem dění. Mládě, které se vylíhlo v lednu, dobře prospívá a také se bez problémů snáší se svým „sourozencem v hnízdě“, o tři dny mladším kakaduem palmovým (Probosciger aterrimus). Jelikož jsme postrádali mládě stejného druhu nebo alespoň rodu, nakonec jsme vybrali mla,,dého „palmového“, jakožto dočasného společníka. Vždy je lepší mít v hnízdě alespoň kamaráda jiného druhu, než nechat mládě samotné, ponechané pouze kontaktu s lidmi. Nyní máme v plánu mládě co nejdříve seznámit s nějakým svým příbuzným, aby v budoucnu nemělo problém vycházet s příslušníky stejného druhu.

Gloster Fancy

Autor: Lubomír Veselý – Olomouc

Snad nejoblíbenějším postavovým kanárem, a to nejen u našich chovatelů, je bezesporu anglické plemeno Gloster Fancy. Vznik tohoto kanára se datuje někdy před I. světovou válkou a jméno dostal podle hrabství, ve kterém vznikl. Tento drobný, jen 11,5 cm velký kanár si získal popularitu nejenom pro svou dokonalou postavu a chocholku, ale i pro svůj neutuchající temperament. Chov tohoto plemene nevyžaduje žádné speciální chovatelské podmínky, jako je tomu u složitých plemen pocházejících buď ze Španělska, nebo z Itálie. Mnohokrát jsem slyšel od samotných chovatelů, kteráže to z pozic v jeho standardu je nejdůležitější. Ve své podstatě každá pozice, kterou má plemeno ve svém standardu, je důležitá. Jen míra důležitosti je dána počtem bodů. Pozice jsou seřazeny podle důležitosti a vlastně jsou dány samotným standardem.

Farebné kanáriky – popis a rozdelenie podľa C.O.M. (1)

Autor: Mgr. Michal Vojník - Michalovce

Vedecký – technický rozvoj napreduje nielen v priemyselnej oblasti, ale i v oblasti chovateľskej. Doposiaľ bolo vydaných niekoľko publikácií, ktoré sa rozdelením farebných kanárikov (FK) zaoberajú, ale od ich vydania uplynulo veľa času a situácia sa v chovateľskom svete, v tejto oblasti, podstatne zmenila. Rozdelenie FK, tak ako ich uvádzajú rôzne druhy štandardu vydaných na Slovensku i v Českej republike, už v súčasnej dobe nemôžeme považovať za dôveryhodné. V tomto článku sú už využité najnovšie poznatky, ktoré som čerpal z rôznych zahraničných štandardov, štandardu C.O.M. a z novo spracovaného štandardu pre FK, ktorého som autorom, a ktorý predpokladám, že v najbližšej dobe bude vydaný.

Budeme je ještě vídat ?

Autor: Ing. Richard Svoboda – Česká Lípa

Začátkem roku mi přišlo novém číslo anglického časopisu pro chovatele astrildů a pěnkav The Estrildian. Kromě jiného mě zaujal článek Iana Armstronga, ve kterém se autor zamýšlí nad budoucností ptáků dovážených z Asie a Afriky, jako jsou astrild šedý, oranžolící, vlnkovaný nebo panenka muškátová, bělohlavá, černohlavá či tygříček tečkovaný. Má pravdu. Vždyť krátce po zákazu dovozu např. tygříčka olivového tento ptáček z našich chovů rychle zmizel. Výše uvedené ptáky jsme byli zvyklí pravidelně vídávat. Nebylo to však díky naší schopnosti je pravidelně rozmnožovat, ale díky pravidelným a vydatným dovozům a také nízkým cenám.

Zriedkavý hosť z Ázie – červenák veľký

Autor: MUDr. Michal Straka, CSc. – Bratislava

V odbornej literatúre sa môžeme s týmto druhom stretnúť pod viacerými pomenovaniami, ako napríklad veľký hýľ kaukazský, hýľ sibírsky veľký, v ruskej odbornej literatúre je uvádzaný ako veľká „čečevica“, čo súvisí s červeným sfarbením samčeka na hrudi, v anglickej ornitologickej literatúre sa nazýva „Caucasian Great Rosefinch“, čo v preklade znamená „veľká kaukazská ružová pinka“. Pod týmto názvom mi bol uverejnený o tomto druhu príspevok v anglickom „Avicultural Magazine“, čo je exotársky časopis s vyše storočnou históriou. V slovenčine sa pre rod Carpodacus „uchytil“ skôr názov „červenák“, ktorý je v našej prírode reprezentovaný druhom červenák obyčajný (Carpodacus erythrina).

Chov okrasné vodní drůbeže - technologie chovu (7)

Autor: Jaroslav Němec - Choteč

Abychom mohli začít s chovem nebo s jeho rozšiřováním, musíme ptáky nejprve koupit. Možností je více, ale já osobně bych upřednostňoval následující – osobní odběr u chovatele nebo na burze. Důvodem je, že nekupujeme „zajíce v pytli“, máme možnost poznat osobu prodávajícího, dozvědět se od něho základní informace o kupovaném ptákovi a hlavně si v dostatečně dimenzované přepravní kleci zvíře okamžitě odvezeme domů a tím zabráníme stresu z dlouhého cestování. Totéž platí při odbytu odchovů. Raději preferujeme chovatele, kteří si pro ptáky přijedou buď domů, nebo na burzu. Navíc dnešní situace v přepravě živých zvířat přes České dráhy je velmi nejasná a její budoucnost nejistá.

Veterinární poradna - prevencia a choroby v chovoch amadín Gouldovej (2)

Autor: Marek Buranský - Nové Zámky

Nanešťastie amadina Gouldovej je druh, ktorý je počas prvého preperovania a nedostatočnej opatere náchylný na choroby a vysoký úhyn. Počas prvého preperovania spotrebujú vtáky obrovské množstvo energie získanej z potravy, ako aj z nahromadených zásob v tele, čo oslabuje ich organizmus a zvyšuje možnosť nákazy. Toto je obdobie, v ktorom sa objavuje najviac chorôb a ak ich nevyliečime, môže veľa vtákov uhynúť, alebo a čo je ešte možno horšie, prejav choroby sa stratí a z chorého vtáka sa stane prenášač… Po troch týždňoch po prvom preperení sa imunitný systém a telo dostatočne posilnia a stávajú sa odolnejšie voči väčšine chorôb. Je potrebné si uvedomiť, že staršie vtáky, u ktorých sa navonok nemusí choroba prejaviť môžu byť nositeľmi zdrojov viacerých ochorení.

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz