Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 04/2006

vyšlo v dubnu 2006

Alexandr malý a jeho mutace buttercup (světlehlavý)

Autor: Ing. Josef Nieslanik – Frýdek Místek

Chovem tohoto druhu se zabývám více než 10 let. V současné době mám ve svém chovu 25 párů v různých mutacích (lacewing, tmavězelené, kobaltové, fialové, buttercup, bělohlavé běloocasé, straky). U některých mutací se můžeme setkat s dvojím označením. Rád bych vás s toto problematikou seznámil.V dnešní době existuje velké množství mutací, které nejsou mezi chovateli ještě příliš známy. Ve svém příspěvku bych vás chtěl seznámit s mutací světlehlavou. Mutace světlehlavá existuje téměř ve všech známých barvách – zelená, modrá, šedá, olivová, tmavě zelená, mauve, kobaltová, fialová.

Neúspěšný odchov alexandra smaragdového

Autor: Miloslav Zemánek - Brno

Nebudu se zabývat popisem ptáků ani jejich životem v přírodě, vše je možné přečíst v knize „Papoušci Afriky a Asie“ od přítele Vašíčka. Pár alexandrů smaragdových jsme si pořídili na jednom z mnoha úspěšných zájezdů s cestovní kanceláří známého chovatele z Uherského Hradiště. Doma jsme ptáky umístili do voliérky 2,1 x 1,6 x 0,7 (výška x délka x šířka) v podkrovní místnosti, kde chováme i další druhy papoušků včetně ostatních alexandrů. Po dílčí aklimatizaci, pročištění si peří a návštěvě krmítek začal zvukový koncert, který nám téměř vyrazil dech. Nikdy bychom nepředpokládali, že něco tak relativně malého dokáže ze sebe vydat tak hrozitánský křik. Zvukové projevy alexandrů černohlavých nebo šedých jsou v porovnání se smaragdovými zhruba třetinové.

Agapornis šedohlavý

Autor: Roman a Barbora Mieslerovi - ZOO Olomouc

Obecně rod Agapornis zahrnuje menší druhy papoušků (13-17 cm), kteří se vyskytují v Africe a v jednom případě (právě agapornis šedohlavý) na přilehlých ostrovech (Madagaskar). Tito papoušci mají velký silný zobák a kratší, spíše zakulacený ocas. Tento rod zahrnuje celkem 9 druhů: Agapornis canus (agapornis šedohlavý), A. taranta (a. etiopský), A. pullarius (a. oranžovohlavý), A. swindernianus (a. zelenohlavý), A. roseicollis (a. růžohrdlý), A. personatus (a. škraboškový), A. lilianae (a. růžohlavý), A. nigrigenis (a. hnědohlavý), A. fisheri (a. Fischerův), ale na základě analýz DNA někteří taxonomové řadí agapornise s bílým kroužkem kolem očí (Agapornis personatus, A. fischeri, A. nigrigenis, A. lilianae) do jednoho druhu A. personatus se 4 poddruhy, čímž se celkový počet druhů tohoto rodu redukuje na šest. Taxonomické studie tohoto druhu založené jednak na analýze DNA, jednak na podrobném sledování hnízdního chování agapornisů přinesly několik zajímavých postřehů. Druhy Agapornis canus, A. taranta a A. pullaria jsou fylogeneticky jasně odděleny a jsou považovány za evolučně primitivnější.

Korela chocholatá – mutace

Autor: Milan Vašíček - Lipník n. Bečvou

V poslední době se mi dostaly do rukou francouzské exotářské časopisy, ve kterých mě zaujal článek autora Erica Pruvosta o mutacích korel. Jeho předností bylo členění mutací korel podle genetické dědičnosti (vázané na pohlaví, recesivní a dominantní) a vynikající snímky jednotlivých mutací. Podobným způsobem se pokusím zpracovat i toto pojednání, aby chovatelé korel získali nové a přehledné informace pro plánovaný odchov mutací a dokázali správně sestavovat chovné páry.

Okénko z cest – Ptačí kolekce ZOO Paignton

Autor: Ing. Vít Vojtíšek - Beroun

Přímořské lázně Paignton nalezneme na nejjižnějším cípu Anglie v hrabství Devonshire. Díky působení teplého Golfského proudu se zde dobře daří mediterální vegetaci a prosperují tu rozlehlé pláže anglické riviéry. Pro nás je však daleko podstatnější fakt, že zdejší zoologická zahrada je považována za jednu z nejlepších v Británii. Založil ji plachý výstřední milionář Herbert Whitley, narozený v roce 1886. V životě ho to stále táhlo k přírodě a ke zvířatům, kterým zcela propadl. V roce 1904 přišel z Liverpoolu do Paigntonu. V roce 1917 zakoupil 211 hektarů mokřin Slapton Ley, ležících 20 mil od lázeňského městečka. Chtěl, aby rozlehlé sladkovodní jezero obklopené rákosinami a mokřinami bylo - společně s četnými vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy - uchráněno změn a zůstal zachován vzácný charakter této lokality. V roce 1923 pak otevřel veřejnosti svou sbírku zvířat pod názvem Torbay Zoologic Garden.

VOX POPULI - Jak jsem přestal chovat pyrury

Autor: Jaromír Šejnoha - Dvůr Králové n. L.

Už název mého povídání možná někoho překvapí. Dlouho jsem však přemýšlel, zda na toto téma mám něco psát, ale nakonec jsem se rozhodl k hlubšímu zamyšlení. Ale začněme zmíněnými pyrury. Ptáky chovám téměř 30 let, nedělám si nárok někomu vnucovat své názory, ale myslím, že v chovu exotů jsem už leccos zažil. Na počátku 90. let se u nás objevili po mnoha letech jiní než hnědouší pyrurové. Postupně jsem tyto ptáky začal považovat za ptáky budoucnosti.Měli totiž všechny předpoklady - dají se chovat v poměrně malém prostoru, hnízdí bez problémů, nejsou nároční na teplotu, krmení lze bez problémů zvládnout.. Navíc se postupně objevily až na malé výjimky téměř všechny druhy. Pokud budu vycházet z ceníku roku 1999, ceny byly závratné. V dnešní době však nevycházím z údivu. Situace je zcela jiná, o pyrury je téměř nulový zájem.

Nemošice 2006 – 4. celostátní výstava zebřiček

Autor: Ing. Miloslav Šobr - Chrudim

V prostředí zámecké adminstrativní budovy hřebčína Nemošice uspořádal Klub chovatelů zebřiček ČR se sídlem v Chrudimi ve dnech 28. - 29.1. 2006 čtvrtou celostátní výstavu zebřiček, pořádanou jako otevřené mistrovství České republiky. Z tohoto důvodu se výstavy mohl zúčastnit každý chovatel zebřiček bez ohledu, zda je, či není členem našeho klubu či kterékoliv jiné chovatelské organizace v ČR. Celkem bylo vystaveno 204 zabřiček. O tom, jak velká konkurence se sešla a jak kvalitní ptáci byli předvedeni, svědčí strohá řeč čísel. Z celkového počtu ptáků dosáhlo 89 bodů 35 zebřiček a 90 – 92 bodů 43 zebřiček. Posuzovatelem byl p. Josef Piskora, který posoudil všechny vystavené ptáky s velkým přehledem a znalostí evropského standardu zebřiček, což nebývá u nás obvyklé.

Proč právě lizard

Autor: Lubomír Veselý - Olomouc

Dlouhou dobu jsem marně přemýšlel nad tím, čím mne toto plemeno kanára tak upoutalo, že jsem mu zůstal věrný více než 25 let. Abych řekl pravdu, nepřišel jsem na to dodnes. Nemám nějaký hmatatelný důvod pro své konstatování, jen to prosté – lizard se mi líbí. V tomto obyčejném konstatování je zahrnuto vše, co jsme společně prožili. Nebylo to jen to dobré, kdy se strunka ješitnosti rozezvučela při pohledu na mé lizardy dekorované ve výstavních klíckách, ale byly to i doby zlé, kdy jsem mnohdy chtěl zrušit celý chov, obzvláště v dobách minulých, kdy byl velký problém dovézt cizí krev ze zahraničí. Poslední zápornou událostí bylo, když mi lety zeslábl zrak natolik, že jsem dostatečně dobře neviděl na kresbu svých chovanců a vlastně to byl lizard, který mě donutil jít si pro brýle, abych mohl pokračovat dále v jeho chovu. Takových příhod bylo nespočet, není to ale ten pravý důvod, proč se chci podělit o zkušenosti s tímto plemenem.

Farebné kanáriky - dve varianty neintenzívneho červeného (lipochrom) kanárika

Autor: Rastislav M. Pavelka - Košice

Na nemeckých výstavách bola vynikajúca možnosť konfrontácie tejto farebnej dilemy. Vedľa seba v tom istom type „B – neintenzívny“ boli vystavované samostatne vedené dve rôzne chovné línie z toho istého štandardne vedeného ako jedného typu farebného kanárika. V tomto článku túto skutočnosť, tento „problém“ rozvádzam pre porozumenie ako dva samostatné varianty jedného typu neintenzívneho kanáriky. Jedna sa o vedľa seba vystavené farebné kanáriky vo svetlej rade červených, kde bolo najmarkantnejšie zreteľne vidieť a ľahko definovať dva varianty sfarbenia v type B – neintenzívny.

Čížek ohnivý a jeho chov

Autor: Josef Damašek - Chomutov

Je to pátý rok, co se v jednom renomovaném chovatelském časopise objevily články o chovu čížka ohnivého (Spinus cucullatus, Red Siskin, Carduellis cucullata, Kapuzenzeisig), pět let je dlouhá doba, jsme opět v Evropě, podmínky pro získání chovného materiálu se zlepšily. Chov čížka ohnivého se jeví jako snadný a snadný skutečně je, ale jen při plnění podmínek, které chov vyžaduje. Za šest let chovu jsem pár zkušeností nasbíral, a tak se rád touto cestou o ně podělím s chovateli i adepty na chov tohoto krásného zpěváka. Chovám je v panelovém domě. Teplota v ptačím pokoji se po celý rok pohybuje mezi 20 až 22 ºC, je to ideální stav pro chov dospělých jedinců. Vylíhnutá drobotina však potřebuje k přežití teplotu 28 ºC, a to ve dne a hlavně v noci po dobu 10 –12 dnů.

Astrild rubínový

Autor: Ing. Richard Svoboda – Česká Lípa

Ve své domovině zatím nejsou ohroženi, lokálně jsou dokonce hojní. V přírodě upřednostňují blízkost vody, bažinaté oblasti a nízko položená místa s porostem trávy, rákosu a ostřice. Dále obývají hustější křoviny, galeriové lesy v pobřežním pásmu vodních toků, šroubové palmy podél břehu moře i husté bambusové porosty. V poslední době se rychle šíří do oblastí v blízkosti lidských obydlí. Ta jim vytvářejí nové zdroje vody, např. zavlažovacími systémy. Tak se objevují i v oblastech, kde dříve chyběli. Černobřiché formy, především N. p. phaeton, jsou dosti agresivní vůči jedincům vlastního druhu. Proto žijí jednotlivě a pouze v hnízdním období se vyskytují v párech. Napadají ve svém revíru i jedince jiných druhů stejné velikosti.

Chov okrasné vodní drůbeže - technologie chovu (6)

Autor: Jaroslav Němec - Choteč

Zde si dovolím poznamenat pouze několik obecných informací, protože je třeba se s většinou problémů obracet na veterináře, hlavně nyní v souvislosti s „ptačí chřipkou“. Základním bodem je udržování čistoty v celém chovatelském zařízení včetně krmítek, napáječek, hnízdních míst i v nejbližším okolí zařízení. Samozřejmostí by mělo být okamžité odstranění uhynulých ptáků a ptáků podezřelých z nějaké nemoci. Pokud denně ptáky pozorujeme, snadno zjistíme, že chování některého z ptáků je jiné, než by mělo být, že se odděluje od hejna, že často posedává, je naježený nebo se nemastí… a potom je třeba jej chytit a umístit do oddělené „karantény“, kde by měl pobýt až do doby uzdravení.

Veterinární poradna - umělé osvětlení v chovu exotického ptactva

Autor: Ing. Jiří Holý - Křtiny

Z pohledu fyzika je světlo elektromagnetické vlnění určitého rozsahu vlnových délek případně proud nehmotných energetických částic zvaných fotony. Z pohledu biologa je světlo jedna z nutných podmínek k životu, umožňující používání snad nejdokonalejšího vynálezu matky přírody - zraku. Tento smysl je pro řadu živých organismů (člověka a ptáka nevyjímaje) jedním z nejdůležitějších. Pomocí zraku se orientujeme v prostoru, zrak je hlavním vodítkem při hledání a získávání potravy i partnera svého druhu, zrak nám zprostředkovává poznávání svého okolí i zábavu v době, kdy zrovna nemusíme dělat něco nutného pro své přežití. To vše by bylo jen obtížně možné bez světla. V přírodě nás světlem štědře zásobuje naše nejbližší hvězda - Slunce.

Číslo 10/2017

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz